ART koučink

Cítíš se někdy ztracená ve svém životě? Jako by ti něco chybělo, ale nevíš co? 

Možná stojíš na rozcestí a nevíš, jak se rozhodnout, kterou cestou se vydat...

Nebo bys ráda zlepšila oblasti svého života, které tě trápí - ať už je to práce, podnikání, peníze, vztahy, zdraví, či celková životní spokojenost...

Nebo chceš začít nový směr, v podnikání či zaměstnání, ale nevíš, v jakém oboru, co je tvým darem a co by tě činilo šťastnou...

A možná už máš zdánlivě vše, jenže radost a spokojenost se nedostavují...

• Tvá kreativita není jen nějaký zbytečný rozmar. Je to podstatná součást toho, kým jsi. Když ji potlačuješ, umlčuješ hlas své duše.
•  Ve svém nitru máš odpovědi na všechny otázky - a při ART koučinku se k nim začneš dostávat a odkrývat jednu po druhé. 
•  Možná už ses snažila své problémy řešit, třeba jsi byla na koučinku, terapii, u psychologa... Ale ta nespokojenost a prázdnota uvnitř nikdy úplně nezmizela, že?
•  Utápíš se v každodenní rutině a povinnostech. Máš pocit, že na nic jiného už nezbývá energie. Tvůj čas a pozornost spolkne práce, rodina, domácnost... Na sebe a své potřeby zapomínáš...

Art koučink - v mém podání je to provázení vás k vaší samotné podstatě, k nalezení odpovědí na otázky, které řešíte. Na léčení duše. Na zkvalitnění života. Na plnění snů. Na prožívání života naplno a v radosti.

Art koučink - to je kombinace intuitivní malby, technik NLP koučinku, s použitím technik pro léčení rodových linií i vnitřního dítěte, ART terapie a mnoha dalších podpůrných technik, kdy tě povedu do samého nitra tvé duše, tvé osobnosti. 

A že neumíš malovat? O to tu vůbec nejde. Hlavně - v této metodě nejsi nikým souzena, posuzována, škatulkována. Jsi plně sama sebou, děláš jen to, co sama chceš a cítíš. Já jako průvodce tě pouze laskavě vedu. 

Není třeba se bát, že neumíš malovat... O tom to není. Je to opravdu o těch odpovědích, o uvědomění, o pocitu vyrovnanosti či klidu.

O napojení sama na sebe a vnímání své intuice. O zhmotnění tvého záměru, přání, vize. O jejich zhmotnění. O pochopení souvislostí.

Po objednávce ti mailem přijde faktura, po její úhradě se ti ozvu s volnými termíny a domluvíme se na našem setkání - online (úspěšně několikrát vyzkoušeno a funguje úplně stejně jako naživo) nebo naživo u nás v Brně.

Už odmalička jsem byla umělecky nadaná, ráda jsem malovala, kreslila, ráda jsem tančila, chodila do baletu, přitahovala mě hudba a chtěla jsem se naučit hrát na piano, psala jsem povídky a romány... 

Když jsem se v patnácti letech dostala na vysněnou uměleckou školu, byla jsem šťastná. Nemohla jsem se dočkat a těšila se na svůj "umělecký" život. Bohužel, školu jsem nedokončila, vlastní "vinou"  - jak jsem se dozvěděla o mnoho let později v terapii, bylo to proto, že moje duše toužila po svobodě, malovat, co chce, a ne to, co musí. Co má zadáno. Celý život mi vadily škatulky, předpisy, zákazy a příkazy. A na této škole mi to kvůli tomu nevyhovovalo. Já chtěla malovat, vyjadřovat sebe, a kreslení zmačkané hadry na židli jako zátiší mi žádnou radost nepřinášelo (i když samozřejmě chápu, že to bylo podle osnov školy nutností, aby se studenti naučili, co umět mají). Ale v té době ve mě tamní učitelka vyvolala pocit, že právě kvůli tomu nejsem dost dobrá. Že malovat nemám.

Po opuštění této umělecké střední školy jsem na malování zanevřela. Stejně jako na další oblasti svého uměleckého nadání. Přestala jsem psát, přestala jsem tančit, hra na hudební nástroje už mě nelákala. A malování? K tomu jsem měla přímo odpor.

Vše jsem v sobě uzamkla a od té doby se jen hledala. Vždy mi šlo se rychle naučit nové věci. Například jsem začala tvořit weby, pomáhala lidem s texty a články, se správou sítí či péčí o komunitu. Skákala jsem od jedné věci ke druhé a nikde jsem se necítila naplněná. Chtěla jsem dělat všechno, ale asi jen proto, abych utišila ten hlas v sobě, který mi říkal, že můj směr přece znám. Jen si to přiznat. 

Přišla doba, kdy jsem se už potřebovala nějak umělecky projevit - bylo to po narození mého prvního syna. Začala jsem podnikat v oblasti svateb, najednou jsem se mohla realizovat při jejich výzdobách. Moje duše alespoň z části jásala. Ale stále jsem si nedovolovala víc.

Trvalo to dlouhých 18 let. Prošla jsem mnoha terapiemi, léčila sebe i své vnitřní bloky a traumata. Ušla obrovský kus cesty. A ta umělecká část ve mě stále chtěla ven, jen já jí to zatím nedovolovala.

Až do roku 2022. Nejprve se to začalo ozývat celkem nenápadně, ale po podstoupení již několikáté hluboké terapie se to projevilo naplno. Opět tu byla ta dávno zapomenutá touha malovat! Tančit. Psát!

Bylo tu vše, co jsem kdysi tak milovala a co jsem v sobě uzamkla, hluboko, a nepouštěla to na povrch. Svázaná představami okolí, odsuzováním, předsudky, že umění přece není nic, co by stálo za to dělat. Nebo se tím dokonce živit. Je to jen ztráta času. Potřeba je dělat něco smysluplného, rozumného. Tenkrát jsem tomu uvěřila. A trvalo 18 let, než jsem si dovolila se projevit.

A po tomto projevení se v mém životě začaly dít zázraky. Vše se postupně objevovalo a naplňovalo...Přála bych to zažít všem.

Zmizel i ten pocit, že "Nevím, co mám dělat", nebo "Nejsem v ničem dobrá, nic mi nejde, nic neumím, čím se vlastně mám živit..."

A proto to, co mi pomohlo, teď chci předávat vám. Vytvořila jsem si z toho svou vlastní techniku.

Netuším, jestli se někdo podobné oblasti věnuje, rozhodla jsem se, že to ani nebudu zkoumat. Tento nápad ke mě přišel při jedné z meditací, pak se ještě nějakou dobu utvářel, než jsem se rozhodla ho pustit do světa v této verzi, v jaké nyní je. A je dost možné (dokonce velmi pravděpodobné), že se bude dále utvářet, měnit, vyvíjet. Stejně tak, jako já.

Zvu vás k prožitku Art koučinku - stojí to za to 🙂