ART koučink

Cítíš se někdy ztracená ve svém životě? Jako by ti něco chybělo, ale nevíš co? 

Možná stojíš na rozcestí a nevíš, jak se rozhodnout, kterou cestou se vydat...

Nebo bys ráda zlepšila oblasti svého života, které tě trápí - ať už je to práce, podnikání, peníze, vztahy, zdraví, či celková životní spokojenost...

Nebo chceš začít nový směr, v podnikání či zaměstnání, ale nevíš, v jakém oboru, co je tvým darem a co by tě činilo šťastnou...

A možná už máš zdánlivě vše, jenže radost a spokojenost se nedostavují...

- Tvá kreativita není jen nějaký zbytečný rozmar. Je to podstatná součást toho, kým jsi. Když ji potlačuješ, jako bys umlčovala hlas své duše.

- Ve svém nitru máš odpovědi na všechny otázky - a při ART koučinku se k nim začneš dostávat a odkrývat jednu po druhé. 

- Možná jsi zkusila různé způsoby, jak se kreativně vyjádřit, ale pokaždé tě něco zastavilo. Kritika ostatních, nedostatek času, strach ze selhání... A tak jsi to vzdala a řekla si, že na to prostě nemáš.

- Možná už ses snažila své problémy řešit, třeba jsi byla na koučinku, terapii, u psychlooga... Ale ta nespokojenost a prázdnota uvnitř nikdy úplně nezmizela, že?

- Kolikrát ses přistihla, jak závidíš těm, co se nebojí jít za svou vášní? Říkáš si, že oni na to mají talent a ty ne. Ale co když je to jen výmluva, jak se vyhnout riziku?

- Bojíš se, že když se pustíš do tvoření, odhalíš svou zranitelnost. Co když se ti to nepovede? Co když se ti budou ostatní smát? Raději hraješ na jistotu, i když tě to vnitřně užírá.

- Utápíš se v každodenní rutině a povinnostech. Máš pocit, že na nic jiného už nezbývá energie. Tvůj čas a pozornost spolkne práce, rodina, domácnost... Na sebe a své potřeby zapomínáš.

- Možná jsi i zkoušela něco tvořit, ale výsledek tě zklamal. Usoudila jsi, že nejsi dost dobrá a že to nemá cenu. Ale co když jsi jen neměla tu správnou podporu a vedení?

- Toužíš po změně, ale nevíš, kde začít. Připadá ti, že jsi v životě zabředla a ztratila směr. Chybí ti radost, nadšení, pocit smyslu. Jako bys místo opravdového života jen přežívala.

- Možná máš pocit, že je na znovuobjevení své kreativity už pozdě. Že jsi promarněla svou šanci. Ale věř mi - nikdy není pozdě začít znovu. Stačí jen malý krok stranou z vyšlapané cesty.

Není to tvoje chyba, že jsi se cítila ztracená a nenaplněná. Nebyla jsi líná nebo neschopná. Jen jsi neměla ten správný klíč k odemknutí svého potenciálu.

Víš, v čem je ten problém? My ženy jsme často vedeny k tomu, abychom potlačovaly svou kreativitu a intuici. Říká se nám, že máme být rozumné, praktické, že nemáme čas na nějaké "hlouposti" jako je malování nebo tanec. A tak se od své tvořivé podstaty vzdalujeme, až ji úplně ztratíme z dohledu.

Ale pravda je taková, že tvá kreativita je klíčem k tvé životní spokojenosti a naplnění. Když ji necháš promluvit, otevřou se ti nejen dveře k novým nápadům a řešením, ale také k větší radosti, hojnosti a pocitu smyslu.

Chybou bylo, žes na sebe zapomněla. Že ses nechala pohltit povinnostmi a očekáváními ostatních. Snažila ses být dokonalá matka, manželka, zaměstnankyně, podnikatelka... Ale na sebe, na své potřeby a touhy jsi nebrala ohled. Není divu, že ses cítila vyčerpaná a nespokojená.

Ale teď nastal čas, abys to změnila. Abys znovu objevila svou vnitřní umělkyni a nechala ji zazářit. Možná si říkáš: "Ale jak? Vždyť já neumím malovat, tančit, psát..." Jenže v tom to právě je - nejde o výsledek, ale o proces. O to, abys znovu našla radost z tvoření, bez očekávání a souzení.

A víš, co se stane, když se tomu oddáš? Když si dovolíš být hravá, spontánní, uvolněná? Najednou začnou proudit nejen nové nápady, ale i hojnost, radost a pocit naplnění ve všech oblastech života. Protože ty všechny spolu souvisí - tvá kreativita, intuice, ženská energie.

Je to jako když se po letech sucha znovu rozpršelo. Najednou všechno rozkvete, zazelená se, ožije. Stejně tak se probudí i tvá duše, když jí dáš prostor se projevit.

Vzpomeň si na ty chvíle, kdy ses jako dítě bezstarostně ponořila do malování, tance, zpěvu... Tehdy jsi byla skutečně sama sebou. Neřešila jsi, jestli je to dost dobré. Prostě jsi tvořila z radosti, z přetékajícího srdce. A přesně to teď potřebuješ znovu objevit.

Představ si, jaké by to bylo, kdybys věnovala chvíli jen sama sobě a své kreativitě. Bez tlaku na výkon, bez očekávání. Jen ty, barvy, hudba, pohyb... Čirá radost z bytí, z vyjádření sebe sama. Jak by ses cítila? Svobodná? Naplněná? Milovaná?

Tohle je ta cesta. Cesta zpátky k sobě, ke své podstatě. K tvé vnitřní bohyni, která touží tančit životem v celé své kráse a síle. Stačí jen začít, maličkými krůčky. A já tu budu s tebou, každý krok na té cestě...

Art koučink je uměleckým vyjádřením vaší manifestace, záměru, podporou vaší vize. Je to kombinace hlubokého koučinku s použitím NLP technik, napojení se na vaše podvědomí, intuici. Energetická cesta vás maximálně podpoří a následná tvorba vašeho jedinečného uměleckého díla vše završí.

Díky takovému vtisknutí do reality bude mít váš záměr (přání) rychlejší tendenci se splnit. Vytvoříte si svou energetickou a fyzickou kotvu, která váš záměr podpoří a bude vás provázet k jeho naplnění.

Art koučink - v mém podání je to provázení vás k vaší samotné podstatě, k nalezení odpovědí na otázky, které řešíte. Na léčení duše. Na zkvalitnění života. Na plnění snů. Na prožívání života naplno a v radosti.

Art koučink - to je kombinace intuitivní malby, technik NLP koučinku, a mnoha dalších podpůrných technik, kdy vás povedu do samého nitra vaší duše, vaší osobnosti. 

A že neumíš malovat? O to tu vůbec nejde. Hlavně - v této metodě nejsi nikým souzena, posuzována, škatulkována. Jsi plně sama sebou, děláš jen to, co sama chceš a cítíš. Já jako průvodce tě pouze laskavě vedu. 

Není třeba se bát, že neumíš malovat... O tom to není. Je to opravdu o těch odpovědích, o uvědomění, o pocitu vyrovnanosti či klidu. O otisknutí tvého záměru, přání, vize. O jejich zhmotnění. O pochopení souvislostí

Těším se na vás při této jedinečné formě koučinku!

Po objednávce ti mailem přijde faktura, po její úhradě se ti ozvu s volnými termíny a domluvíme se na našem setkání - online nebo u nás v obci Česká u Brna (asi 1km od hranice Brna) 🙂 

Už odmalička jsem byla umělecky nadaná, ráda jsem malovala, kreslila, ráda jsem tančila, chodila do baletu, přitahovala mě hudba a chtěla jsem se naučit hrát na piano, psala jsem povídky a romány... 

Když jsem se v patnácti letech dostala na vysněnou uměleckou školu, byla jsem šťastná. Nemohla jsem se dočkat a těšila se na svůj "umělecký" život. Bohužel, školu jsem nedokončila, vlastní "vinou"  - jak jsem se dozvěděla o mnoho let později v terapii, bylo to proto, že moje duše toužila po svobodě, malovat, co chce, a ne to, co musí. Co má zadáno. Celý život mi vadily škatulky, předpisy, zákazy a příkazy. A na této škole mi to kvůli tomu nevyhovovalo. Já chtěla malovat, vyjadřovat sebe, a kreslení zmačkané hadry na židli jako zátiší mi žádnou radost nepřinášelo (i když samozřejmě chápu, že to bylo podle osnov školy nutností, aby se studenti naučili, co umět mají). Ale v té době ve mě tamní učitelka vyvolala pocit, že právě kvůli tomu nejsem dost dobrá. Že malovat nemám.

Po opuštění této umělecké střední školy jsem na malování zanevřela. Stejně jako na další oblasti svého uměleckého nadání. Přestala jsem psát, přestala jsem tančit, hra na hudební nástroje už mě nelákala. A malování? K tomu jsem měla přímo odpor.

Vše jsem v sobě uzamkla a od té doby se jen hledala. Vždy mi šlo se rychle naučit nové věci. Například jsem začala tvořit weby, pomáhala lidem s texty a články, se správou sítí či péčí o komunitu. Skákala jsem od jedné věci ke druhé a nikde jsem se necítila naplněná. Chtěla jsem dělat všechno, ale asi jen proto, abych utišila ten hlas v sobě, který mi říkal, že můj směr přece znám. Jen si to přiznat. 

Přišla doba, kdy jsem se už potřebovala nějak umělecky projevit - bylo to po narození mého prvního syna. Začala jsem podnikat v oblasti svateb, najednou jsem se mohla realizovat při jejich výzdobách. Moje duše alespoň z části jásala. Ale stále jsem si nedovolovala víc.

Trvalo to dlouhých 18 let. Prošla jsem mnoha terapiemi, léčila sebe i své vnitřní bloky a traumata. Ušla obrovský kus cesty. A ta umělecká část ve mě stále chtěla ven, jen já jí to zatím nedovolovala.

Až do roku 2022. Nejprve se to začalo ozývat celkem nenápadně, ale po podstoupení úžasné čistící terapie se to projevilo naplno. Opět tu byla ta dávno zapomenutá touha malovat! Tančit. Psát!

Bylo tu vše, co jsem kdysi tak milovala a co jsem v sobě uzamkla, hluboko, a nepouštěla to na povrch. Svázaná představami okolí, odsuzováním, předsudky, že umění přece není nic, co by stálo za to dělat. Nebo se tím dokonce živit. Je to jen ztráta času. Potřeba je dělat něco smysluplného, rozumného. Tenkrát jsem tomu uvěřila. A trvalo 18 let, než jsem si dovolila se projevit.

A po tomto projevení se v mém životě začínají dít zázraky. Vše se postupně objevuje a naplňuje...Přála bych to zažít všem.

Zmizel i ten pocit, že "Nevím, co mám dělat", nebo "Nejsem v ničem dobrá, nic mi nejde, nic neumím, čím se vlastně mám živit?"

A proto to, co mi pomohlo, teď chci předávat vám. Vytvořila jsem si z toho svou vlastní techniku.

Netuším, jestli se někdo podobné oblasti věnuje, rozhodla jsem se, že to ani nebudu zkoumat. Tento nápad ke mě přišel při jedné z meditací, pak se ještě nějakou dobu utvářel, než jsem se rozhodla ho pustit do světa v této verzi, v jaké nyní je. A je dost možné (dokonce velmi pravděpodobné), že se bude dále utvářet, měnit, vyvíjet. Stejně tak, jako já.

Zvu vás k prožitku Art koučinku - stojí to za to 🙂